Jan Frič / Dagmar Radová a kol.

„Ve třiceti už mám kocovinu, jsem starý a nosím župan!”

Jiří, Natálie, Jana a Jan. Všem je přes třicet a všichni mají hrozně zajímavý povolání. Jsou kreativní. Pořád mají co dělat. Taky proto, že je možná ani nenapadne, že by se mohlo taky někdy něco nedělat. A tak pořád něco dělají. A hoří, hoří pro všechno a pro všechny... Jenže, počkat, počkat… když už dlouho hoří a když už hoří i všechno kolem nich, nemůžou nakonec vyhasnout?

Polodokumentární autorská inscenace, v níž na scéně vedle herců stojí i její režisér a scénografka. Vtipná a sarkastická reflexe zápalu, planutí, vyhasnutí a ztráty smyslu na pomezí přednášky o dělání divadla a metaforických obrazů ze zákrut vyhořelé duše.