PROGRAM / Divadlo Feste: Ještě není tma, ale stmívá se / PREMIÉRA

„Mně to šlo rychle. Byla jsem na mateřské dovolené, když jsem začínala skleničkou, dvěma. Dceři bylo pět měsíců, když jsem přestala kojit a začala pít. Nejprve ze skleniček, pak z hrníčku, nakonec z flašek, a pak už jsem jenom zvyšovala objem flašek.“ 

„V určité době jsem střídala tři vinotéky, kupovala jsem víno po dvou litrech. Kupovala jsem i do zásoby čtyři litry, ale pro alkoholika to není do zásoby, ale na hned. Schovávala jsem prázdné lahve do šatníku, pod prádlo, za odpadkový koš. Flašky se dají schovat i do nádržky na vodu na toaletě, pod postel, do nočního stolku, různě. Nacházela jsem je i rok po léčbě."

„Byla jsem ambiciózní, cílevědomá, ale stala se ze mě troska, neměla jsem chuť do života. Alkohol mě zásadně proměnil… Alkoholička si neuvědomuje, že může přijít o všechno. Jediné, na co se upnete, je ráno odejít do práce a odpoledne už držet flašku a dostávat se do stavu, kdy nebudu muset přemýšlet nad tím, co se děje kolem mě."