Informace o cookies na této stránce
Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací pro vylepšení uživatelského zážitku a vhodného cílení reklamy. Více je zde.
Marta KrzeÅ›lak (b.1994) je vizuální umělkyně, zaměřená na fotografii, video art, instalaci a site-specific projekty. Ve své tvorbě různými způsoby reflektuje přírodu a její vztah ke kultuře samotné. Využívá plastové ready-made objekty, odpadní materiál nebo objekty všedního dne pro vytvoření “přírodních” kompozic, které se podobají korálovým útesům a mořským řasám plovoucím na vodě. Její koncepty jsou plné ironie, vtipu a humoru.
V roce 2018 vystudovala Akademii výtvarných umění v Lodži. Zároveň studovala na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a Národní vysokou školu výtvarných umění v Lyonu.
06/03 - 05/04/2019
Marta Krześlak / FAIRY TALES
Marta Krześlak / FAIRY TALES
Autorka inspirovaná postapokalyptickými vizemi vytváří vlastní možnou předpověď budoucnosti formou fosílií. Hledá inspiraci v osobní fascinaci odpadem - objekty, které jsou ponechány svému osudu v krajině, ze kterých se Marta KrzeÅ›lak pokouší vytvořit jakousi maketu budoucnosti. Znovu interpretuje krajinu a popírá skutečnost. Svým objektům dává názvy, které se snaží vyprávět a vysvětlovat příběh z budoucnosti, který se může stát. Nafouknutý skákací hrad je pro návštěvníky procházející kolem iluzí plastových hor. V hradu autorka zpívá písně ze svých vzpomínek.
Příběh mé představivosti (volný překlad)
Procházela jsem se řekou, když tu se předemnou náhle objevil vodopád. NIkdy dřív jsem se s vodopádem nesetkala…jeho energie byla uchvacující. Není snadné dostat se do takové situace, když se kolem vás tyčí hory solárních panelů, věřte mi!
Jednoho dne jsem viděla tající ledovec. Vyrobila jsem si jeho kopii z epoxidové pryskyřice. Zajímá vás, jak bude v budoucnu vypadat podmořský západ slunce nebo kameny? Eroze plastové masy, mořská hladina pokrytá nekonečnými vrstvami průhledných plastů, od kterých se odráží východy a západy slunce. Je téměř jisté, že jejich barvy zde zůstanou navždy.
Ale nejhorší věcí jsou otevřené uranové doly. NIkdy nevíte, kde se objeví podzemní staré geologické ložisko…zářící uran kontaminuje oblohu růžovým světlem…z toho mě bolí oči.
Vernisáž výstavy 6. 3. 2019 v 19:00
EN /
"Inspired by postapocalyptic visions I decided to create my own prediction of fossil from the future.
Looking for inspiration I became fascinated mostly about waste objects left in the landscape from which I created kind of
a "maquettes" of the future. I reinterpret the landscape and deny the reality. I gave names to all my small sculptures, names which explain and tell the story of the future that may happen. The inflated bouncy castle is my variation about plastic mountains which take the shape referring to the visitors that walk around. In the castle I sing songs from my reminiscence."
Story of my imagination:
I was walking through the river when the waterfall suddenly showed up on my way. For the first time I saw the waterfall whose energy noone was stealing. It's not easy to find such situation between Sun Panel Mountain’s chains, belive me.
I saw a melting iceberg one day and I made a copy of it from epoxied resin. Wondering, how seaside sunset will be like, and the rocks, how will they look. Erosion in plastic stone is proceeding, the strongest transparent plastic layers stay in the sea water and the sunsets and sunrises reflect on them so deep that for sure the colour injection will stay in the stone forever. But the worst thing is uranium opencast mine. You never know where it will show up from the underground old geological deposit. The shining uranium contaminates the sky with pink light, even this hurts my eyes.
Opening 6 March 2019, 7 PM