CADAVRE EXQUIS
Sólo s názvem CADAVRE EXQUIS zkoumá paměť těla, proměnlivou touhu po bytí a nebytí. Taneční monolog zachycuje tělo mizející, chybějící, zraňované, tělo pulzující, i tělo pohlcované prázdnotou. Choreografie se volně inspiruje surrealistickými vizemi Toyen (1902-1980). Kdo, nebo co je Toyen? Přízrak, šelma, neklid, pustina, past skutečnosti. Prožitek tělesnosti a vnitřní napětí snových obrazů jsou výchozím bodem pro vytváření specifického pohybového slovníku, který převádí reference díla Toyen do abstraktní formy. Přezkoumává tělo, probouzí imaginaci, hledá nové významy. Nechává prostor interpretacím. Cadavre exquis se snaží vypořádat s tlaky současného světa. Po vzoru surrealistů navozuje stav, v němž realita a sen, přítomné a minulé, zjevné a tušené splývají v jednu skutečnost.
Cadavre exquis neboli Znamenitá mrtvola odkazuje k surrealistické hře, v níž se slova nebo
obrazy skládají v řetězci nahodilých asociací se záměrem narušit logické a kauzální uvažování.
V tanečním představení se princip cadavre exquis stává specifickým způsobem vnímání. Co
vzniká? Hybridní stvoření, nová bytost, výsledek kolektivního podvědomí. Metafora pro
člověka, který nalézá sám sebe v mnoha podobách. Samotné slovo cadavre – mrtvola
evokuje tělo bez identity, odosobněnou hmotu, bod nula. Pohyb se pak stává výkřikem,
bizarním, groteskním, děsivým i osvobozujícím zápasem o existenci. Paměť těla si vytváří svůj
vlastní narativní prostor, z něhož se vynořují obrazy, gesta a dynamické stopy pohybu.
Koncept, choreografie, interpretace: Daniela Hanelová
Hudba: Joan Goméz Alemany, Joseph Lluís Galiana, Marie Nečasová
Umělecká supervize: Petr Kubes
Partneři: Liquen Records, Industra Stage Brno, Euro Art s.r.o.